Očekávání nejsou láska

Někdy stačí říct jedno upřímné NE, abychom konečně mohli říct ANO sami sobě.

Delší dobu mi v hlavě zní jedna myšlenka:

Jak nás ovlivňují očekávání druhých?

A poslední dobou na to narážím čím dál častěji…

Když začnete svět kolem sebe pozorovat z jiného úhlu, začne vám docházet, v jakém chaosu jste vlastně žili.

Věci, které se dřív zdály samozřejmé, najednou uvidíte jinak.

A možná si položíte otázky:

Jak jsem tohle mohla nevidět? Proč jsem se tak chovala?

Ale každé uvědomění má svůj čas.

A každý si k němu dojde tehdy, kdy je připraven.

💭 Co mají společného očekávání a my sami?

Je to jednoduché:

Chceme se zalíbit. Vyjít vstříc.

Dělat věci, které by se měly, i když to tak necítíme.

Často přitom jdeme sami proti sobě.

Po čase si na to zvykneme. Říkáme si: Přece to dělám pro druhého… nechci být ta špatná.

Jenže… nakonec se v tom ztratíme.

Začneme dělat věci protože musíme – ne protože chceme.

Bojíme se říct svůj názor. Volíme kompromis – jen aby byl klid.

Ale je tohle skutečně v pořádku?

Ne. Není.

🧭 Pravda je jinde

Potlačujeme své touhy.

A hlavně potlačujeme sami sebe.

Každý má jedinečnou cestu. A pokud se někomu nelíbí – je to jeho problém, ne náš.

Druzí nám mohou říkat, co bychom měli, co se jim líbí, jak bychom se měli chovat…

Ale to jsou jejich projekce. Ne naše pravda.

A co se stane, když si nastavíme hranice a prostě řekneme NE?

U druhého to může vyvolat reakci.

Najednou mu zrcadlíme to, co sám nemá zpracované – i když si to vůbec neuvědomuje.

A to je v pořádku. To už není náš problém.

🔒 Hranice nejsou sobectví

Je jen na nás, co druhým vůči sobě dovolíme.

Když hranice nemáme, kdokoliv s námi může manipulovat.

A pak přichází únava, vyhoření, ztráta směru – a často ani nevíme z čeho.

Já jsem si to dlouho neuvědomovala.

Byla jsem rozptýlená vším možným.

Hledala klid venku, místo toho, abych ho našla v sobě.

💗 Sebeláska je základ

Možná vám někdo řekne, že jste sobečtí. Že myslíte jen na sebe.

Ale to je jedna z největších lží této společnosti.

Sebeláska a pevné hranice – vůči komukoliv – jsou základ.

Když je nemáme, necítíme se dost dobří.

Ale všechno začíná uvnitř nás –

v tom, co si sami o sobě myslíme a co dovolíme.

Protože vnitřní stav je alfa a omega všeho.

💫 A možná právě tady to všechno začíná

Možná to není o tom, co od nás svět očekává.

Ale o tom, co si dovolíme být, když se přestaneme přizpůsobovat.

Dnes už vím, že moje hodnota nezačíná tam, kde mě druzí pochválí – ale tam, kde si dovolím být pravdivá sama k sobě.

✨

Děkuju, že čteš.